V časech, které ještě naše prababičky pamatují, byla výroba soustředěná mezi jednotlivé řemeslníky, kteří znali své zákazníky a své produkty. Velmi dobře věděli, kdy mají vyrábět jaký výrobek, aby si našel svého zákazníka, a také věděli, za kolik peněz jej mají prodávat. Případně uměli dobře vyprodat přebytky, pokud uznali za vhodné, aniž by si poškodili své jméno.
Od dob našich prababiček jsme se posunuli a zavedli do naší “normality” řadu novinek:
Výše uvedené jevy nás všechny vedou do situace, že není v lidských silách uřídit plynulý tok výrobků a zboží v našich dodavatelských řetězcích. Představte si armádu lidí, kterou bychom potřebovali na uřízení desítek tisíc položek, které jsou v dnešních maloobchodních sítích obvyklé. Dramatičtější situace je ještě e-commerce, kde mizí limity kamenné sítě prodejen a limituje nás již jen naše skladová kapacita.
Jak to, že jsme schopni alespoň v omezené míře tok výrobků a zboží řídit?
V průběhu posledních desítek let vznikly specializované systémy pro automatizovanou předpověď prodejů a objednávání. Strojové učení a následně počátky umělé inteligence jsme využili na řízení celého dodavatelského řetězce. Jednotlivé úlohy = řešení výše popsaných těžkostí dodavatelských řetězců totiž nelze řešit izolovaně.
Pokud všechny složky firmy a dodavatelů nefungují, jak mají, vznikají mrtvé zásoby, které zabírají místo, možná se nemusely ani vyrobit, snižují efektivitu a tím i udržitelnost celého systému. Opakem mrtvých zásob je nedostupnost zboží, která je v dnešních dnech stejně palčivým problémem.
Pokud nám někde zůstanou zásoby, které jsme ať z vnitřního nebo vnějšího důvodu neprodali, tak už vždy znamenají vyšší náklady – minimálně na dvojitou přepravu atd…. Je tedy lepší vždy lépe plánovat a distribuovat, než následně hasit problémy za cenu dalších nákladů.
Často se setkáváme s požadavkem na řešení zásob ve firmách. Řešením je vyladění celého dodavatelského řetězce a organizační struktury tak, aby špatné zásoby nevznikaly, nezhoršovaly naše hospodaření, udržitelnost byznysu i společnosti.
Rychlá řešení neexistují, řešení procesního, obchodního či technologického charakteru vždy zaberou minimálně vyšší jednotky měsíců, ale efekt je jistý.
Cestou ven může být i změna nákupních zvyklostí spotřebitelů a k té můžeme přispět tím, že nebudeme donekonečna rozšiřovat portfolia výrobků, které nepřinášejí hodnotu, a nebudeme je pak vyprodávat za nesmyslné peníze. Změnu mohou způsobit maloobchodníci i spotřebitelé. Hodiny tikají.
Pokud bychom se na vznik mrtvých zásob podívali z pohledu čísel, tak jednoznačně jako viníka číslo jedna můžeme určit schopnost firem rozšiřovat portfolio produktů neboli nabídku toho, co si u nich může zákazník nakoupit. Tak trochu tomu nahrává současná doba, kde každý očekává, že bude vše a všude dostupné. Zhýčkaného zákazníka si vytvořily samy firmy.
Za posledních pár let došlo k nárůstu nabízených položek o 40%! 40% je fakt velké číslo. Tím dochází i k exponenciálnímu růstu komplexity, o kterou se lidé odpovědní za řízení zásob – celého portfolia – musí starat.
Jaký je podíl mrtvých zásob napříč jednotlivými segmenty?
Při pohledu na ta čísla je každému jasné, jak velký problém to je. Je to část zásob, za které firma zaplatila, a není schopna vygenerovat ani korunu v tržbách. V porovnání s průměrným číslem u e-commerce firem, které nemají jedinou prodejnu a 100% jejich prodejů se děje online, je toto číslo okolo 40%. Je to zejména kvůli tomu, že firmy z tohoto odvětví zažívají obrovský růst a jednoduše nejsou schopny efektivně pracovat s narůstajícím portfoliem.
Firmy musí zavést pravidelný proces zbavování se mrtvých zásob, které nejsou schopny prodat a najít jediného kupce. Jak se obecně zbavit mrtvých zásob? Cest je hned několik a kreativitě se meze nekladou. Můžete začít pracovat s cenou, formou slev a pobídek, můžete vytvořit balíček s položkami, které se dobře prodávají, můžete zkusit buyback s vaším dodavatelem, můžete využít portály jako je Aukro apod. Ty levné položky zkuste dát jako dárek.
Text byl připraven redakcí www.logistika.ekonom.cz.
Tomáš Formánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a soustředí se na produktový vývoj, logistiku a marketing. Je jedním z majitelů společnosti Logio, která se specializuje na komplexní řízení dodavatelských řetězců. Zároveň je také spoluzakladatelem holdingu Patero, který investuje do inovativních startupů.
Optimalizace logistiky a zvyšování efektivity a robustnosti dodavatelského řetězce jako takového je v dnešních dnech čím dál tím větší téma . S klienty o něm při našich projektech mluvíme stále častěji
Všechny subjekty v prostředí současné ekonomiky se už poněkolikáté během posledních dvou let ocitají v situaci, která je pro všechny nová a jedinečná. U spotřebitelů přetrvává poměrně vysoká poptávka, z části
Aktuální nedostatek zdrojů pro výrobu, zejména vstupního materiálu, lze řešit dvěma způsoby. Firma omezí výrobu na takovou úroveň, která odpovídá dostupnosti materiálu, bude ale neustále vyrábět,
Pomalu, ale jistě, se přesouváme do období, kde se spolu s pozdravem často ptáme: “Tak co dárky, už máte nakoupeno?” A vzhledem k tomu, že více než třetina
Abychom vám mohli nabídnout co nejpříjemnější zážitek při procházení webu, používáme technologie, jako jsou soubory cookie, které ukládají informace o zařízení a/nebo k nim přistupují. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při prohlížení nebo jedinečná ID na tomto webu. Neudělení souhlasu nebo jeho odvolání může ovlivnit fungování stránek.
