SQL a jak ho využíváme u nás v SW (aneb bez čeho se v Logio neobejdeme)
V Logio využíváme SQL (konkrétně MariaDB, komunitního nástupce MySQL) od samého počátku.
Náš konzultant Martin Chalupa sepsal pro jedno z čísel magazínu Logistika komentář na téma optimalizace skladových prostor. Níže jej přinášíme celý.
Nedostatek volných skladových prostor se stal významným problémem, který rezonuje nejen v tuzemských firmách. Volných ploch je omezené množství, a ne vždy je možné či vhodné v dostupné vzdálenosti stavět. Cesta k novému skladu na zelené louce navíc trvá klidně pět let od rozhodnutí. A když už se podaří vybudovat, složitě se shánějí lidské zdroje.
Optimalizace stávajících kapacit je pro mnohé elegantní řešení, o kterém často původně ani neuvažovali. Co ale obnáší? Jaké podoby může mít? Vyplatí se? Na podobné otázky odpovídáme klientům dennodenně. Celé téma se dá vlastně shrnout do dvou vět: Chcete vměstnat do stejného prostoru více zásob? Optimalizujte!
Škatulata, hejbejte se
Typicky se klienti na expertní firmy obrací s dotazem, jak maximalizovat využití stávajících prostor, a tím snížit potřebu nových skladů. Často je řešení nasnadě – je potřeba změnit způsob, jakým vyměřujeme skladovou plochu. Alespoň pomyslně. Standardně totiž přemýšlíme o skladech v metrech čtverečních, což v aktuální situaci skladové nouze nestačí. Doslova nevyužitý třetí rozměr jsme nedávno řešili u klienta, jehož 15 metrů vysoký sklad byl vybaven klasickými retraky (vysokozdvižnými vozíky s výsuvným sloupem), které umožňují manipulaci maximálně do 8metrové výšky. Prostor k optimalizaci prostoru je v takovém případě zřejmý. Výběrem vhodné manipulační techniky lze také dosáhnout zúžení uliček mezi regály, což umožní přidat další regálové řady, a tím navýšit úložnou plochu.
Ne vždy je ale možné přistoupit k takovéto „jednoduché“ fyzické optimalizaci. Další strategií může být efektivnější řízení zásob. V praxi to znamená, že se firma snaží držet určité množství konkrétních zásob, které odpovídá předpokládané poptávce. Lze tak zajistit, že si i při rapidním růstu nadále vystačí se stávajícím skladem.
Klíčovou roli v takovém případě hraje práce s daty. V Logiu při optimalizaci zásob využíváme pokročilé matematické modely a umělou inteligenci. Díky tomu dokážeme například snížit vázaný kapitál v zásobách, zvýšit dostupnost klíčových položek nebo automatizovat zásobování.
Zvýšení průtoku zboží skladem může být dalším krokem, jak lépe vytížit aktuální kapacity, a tím zlepšit ekonomiku celého provozu. Výběr správné vychystávací strategie, jako jsou například zónové vychystávání, vychystávání v dávkách či sofistikovanější goods‑to‑person technologie, je cestou k odbavení více objednávek za stejný čas.
Vyplatí se automatizace?
Prakticky buzzwordem se pak v oblasti skladů stala automatizace a robotizace. Automatizované skladovací a vychystávací systémy (AS/RS), jako je například AutoStore, mohou pomoci maximalizovat využití stávajícího prostoru tím, že ukládají produkty v kompaktním zahuštěném mřížkovém systému. Tyto systémy využívají k vychystávání produktů roboty, které se pohybují na mřížové platformě nad uskladněnými zásobami, a nepotřebují tak žádné uličky. Konkrétně AutoStore jsme pomáhali implementovat v novém automatizovaném skladu Rohlíku, který ihned po svém spuštění vykazoval vyšší efektivitu než konvenční sklady. I AutoStore má však svá omezení. Nemusí se například vyplatit u vysokých skladů, neboť umožňuje ukládat pouze do cca šesti metrů.
Ukázkou, že automatizovat je možné i paletový sklad, byl projekt, který jsme řešili pro Plzeňský Prazdroj. Jejich nový automatizovaný sklad se tyčí do výšky 30 metrů a vejde se do něj až 16 tisíc palet. Do regálů je umisťují automatické zakladače, které jsou schopny manipulovat dvě palety najednou.
Kromě regálové manipulace se zbožím lze automatizovat i pohyb produktů po skladu, a to pomocí automatizovaných řízených vozíků (AGV) či robotů (AMR). Tato řešení umožňují snížit potřebu manuální práce a minimalizují čas strávený přesunem výrobků mezi jednotlivými místy.
Obecně však platí, že automatizace vyžaduje značné investice do technologií i infrastruktury a nemusí být vhodná pro všechny typy a velikosti podniků. Před zavedením automatizace je nezbytné důkladné posouzení všech pro a proti. Klienty samozřejmě nejvíce zajímá návratnost projektu.
Například u zmíněného skladu pro Prazdroj obnášela úvodní studie proveditelnosti srovnání různých stupňů automatizace, vypracování business case, zohlednění požadavků na procesy, bezpečnost práce, možností napojení na stávající provozy a mnohé další. Dopředu musela být vyřešena například i údržba technologií během následného provozu nebo nouzové scénáře v případě výpadku automatizace. Zkrátka – není to jen o výběru technologie, jak by se mohlo zdát.
Když sklady stojí víc, než by měly
Důsledky neoptimální skladové logistiky se mohou prodražit. Ne vždy k tomu dojde vyloženým selháním, často se může jednat o překotný růst podniku, na který nebyla připravena skladová koncepce. Takový případ jsme nedávno zaznamenali u nejmenované firmy s výrobními závody a sklady v pěti různých lokalitách. Ze dvou dalších externích míst pak ještě zajišťovali logistiku prázdných obalů. Kvůli nedostatku volných ploch ale nemá firma možnost lokality sestěhovat, což se významně projevuje na nákladech na transport mezi objekty. Ty dosahují až 50 tisíc euro měsíčně.
Tento příklad poukazuje na důležitost kohezní logistické strategie, která určí požadavky pro výběr nového budoucího skladu nebo umožní dlouhodobé fungování ve stávajících prostorách. Správná koncepce logistiky na míru konkrétním požadavkům může pomoci předejít potřebě po dodatečných plochách.
I v případě, kdy má firma možnost přestěhovat svůj sklad na novou adresu, se toto rozhodnutí často zdráhá udělat. Důvod je prostý – obava ze ztráty zkušených zaměstnanců při stěhování do nové lokality, byť třeba jen napříč Českem. I to je častý důvod pro preferenci optimalizace nad (na první pohled) přímočařejším řešením v podobě stěhování.
Řešení na míru
Z našich zkušeností vyplývá, že je vždy nutné podobná strategická rozhodnutí patřičně zvážit a propočítat. Srovnání automatizace stávajícího skladu se stěhováním do nového nelze dělat od stolu. Výsledné kvalifikované rozhodnutí musí být opřeno o důkladnou datovou analýzu. Automatizace je sice typicky vhodná pro dlouhodobé škálování byznysu, ale není samospásná a nevyhnutelná. Proto klientům vymýšlíme řešení na míru dle výzev a problémů, kterým čelí.
Investice do automatizačních projektů zkrátka musí dávat smysl i z ekonomického hlediska a je třeba hledat průsečík mezi přijatelnou kvalitou a dobou návratnosti investice. Když se ale tento průsečík najde, firmě se podobné optimalizace vyplácí. Kromě hospodářských výsledků se typicky projeví i na vyšší spokojenosti zákazníků. Vedlejším benefitem pak může být možnost alokovat zdroje do jiných oblastí podnikání, jako je třeba výzkum a vývoj nových produktů.
Komentář byl publikován v Logistika č. 3/2023
V Logio využíváme SQL (konkrétně MariaDB, komunitního nástupce MySQL) od samého počátku.
20. července 2024 Logio slavilo 20 let. Srdečné poděkování patří našim stávajícím kolegům a všem, kteří nám v uplynulých 20 letech pomáhali tuto společnost posouvat kupředu. 💚
Dianka Ščuková, Jiří Dědeček a Jan Volf. Každý z nich sdílí svou jedinečnou cestu od začátků ve firmě až po současné seniorní pozice. V článku se dozvíte, jak náhodné příležitosti a osobní iniciativy vedly k jejich profesnímu růstu.
Martin Plajner je vedoucí oddělení R&D a má pod svým vedením i naše trainees. Zeptali jsme se ho, i naše trainees, jak tento trainee program vnímají.
Abychom vám mohli nabídnout co nejpříjemnější zážitek při procházení webu, používáme technologie, jako jsou soubory cookie, které ukládají informace o zařízení a/nebo k nim přistupují. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při prohlížení nebo jedinečná ID na tomto webu. Neudělení souhlasu nebo jeho odvolání může ovlivnit fungování stránek.