SQL a jak ho využíváme u nás v SW (aneb bez čeho se v Logio neobejdeme)
V Logio využíváme SQL (konkrétně MariaDB, komunitního nástupce MySQL) od samého počátku.
„You can have Ford T of any color, as long as it’s black.“
Známý citát Henryho Forda, který pochází z počátku 20. století shrnuje jasně myšlenku striktní sériové výroby a my s ní dnes začínáme tento článek. A to ne proto, že bychom se k ní chtěli upnout, ale naopak spíše proto, že dnes už vlastně neplatí.
Když se na to podíváme ve velmi odlehčeném historickém kontextu, tak první výroba byla naprosto zakázková, prováděna nezkušenými pracovníky. To bylo už skutečně hodně dávno, když lidé ještě moc nemysleli a brzy umírali. Záhy se přešlo na zakázkovou výrobu prováděnou specializovanými pracovníky a s tím související řemesla. To samozřejmě vedlo ke zvýšení kvality a rychlosti výroby, čili efektivnějšímu procesu a větší dostupnosti zboží. Přeskočíme velmi dlouhou dobu, kde se to s různými variacemi a obdobami dělo dost podobně, právě až k sériové výrobě ve stylu Henryho Forda. Tento krok vedl ke změně paradigmatu a velkému přechodu na unifikovanou sériovou výrobu. Ve stylu citátu výše až do extrémních měřítek. Je to bod, kde se zvyšuje efektivita, specializují se činnosti a roste objem produkce. Jedině díky takovýmto krokům můžeme docílit zvýšení životní úrovně globálně, protože stále platí, že potřeby obyvatelstva jsou v určitém objemu a naše kapacity je uspokojovat jsou také velmi konečné. Je to samozřejmě trochu zjednodušení, ale obecně tento princip odpovídá.
Tím se dostáváme do dnešního světa a současné produkce. Pozorujeme narůstající odklon od striktních sérií a čím dál tím větší unikátnost a personalizaci zakázek. A to prakticky ve všech odvětvích. Od betonových dlaždic, přes automobily až po elektroniku. V tuto chvíli je dobré položit si několik otázek. Proč se tak děje, co to má za dopady a jak toho dosáhnout?
Odpověď na tu první je zdánlivě jednoduchá. Spotřebitelé chtějí produkty, které jsou více „pro ně“, ať už to znamená cokoliv. To je věc, kterou výroba jen černých vozidel neumožňovala. Důležité však je, si uvědomit, že toto nastává v první řadě proto, že se nám podařilo efektivitu toho „běžného“ výrobního procesu dostat tak vysoko, že se daří uspokojit spotřebitele celkem snadno. Svět, nebo alespoň ten západní, je saturován těmi nezbytnými, sériovými, produkty. Díky tomu zbývá prostor poohlížet se po něčem dalším, lepším a možnost si za to případně připlatit. Na výrobce to samozřejmě klade vysoký konkurenční tlak.
Nese to s sebou však i mnoho problémů. Právě vzhledem k vysoké efektivitě výrobního procesu a tudíž nízké ceně těchto produktů a vysoké konkurenci, není možné zakázkovou a personalizovanou výrobu posunout do výrazné neefektivity. To by znamenalo zásadní navýšení nákladů a poslalo produkt, přestože unikátní, do ztrátové kategorie. Jako odpověď na druhou otázku tak je příležitost, ale i riziko.
Naštěstí máme dnes možnosti právě zmiňované snižování efektivity zásadně snížit a to díky moderním technologiím. Právě těm, které byly vyvíjeny pro sériovou výrobu a postupně v ní již bylytak dobré, že vznikl prostor pro to, aby umožnila složitější proces. Odpověď na třetí otázku tak najdete v dalších odstavcích. A ještě než přejdeme konkrétně k několika technologickým postřehům, které dnešní výrobě umožňují dosáhnout zmiňované efektivní zakázkové/personalizované produkce, vypíchneme jednu myšlenku. Výrobní společnost, která neinvestuje do snížení efektivity vedoucí k nižším nákladům a tj. cenám, nebo do nástrojů k zajištění právě prémiových produktů, je v dlouhodobém měřítku odsouzena ke ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému zániku.
Jak v textu výše naznačujeme, tak dřívější problém sériové výroby byl v otázce: jak dostat materiál A na stanoviště na lince, co nejlépe a hlavně včas. Dnes přecházíme k problému, jak dostat materiál A ve variantě 1, 2, 3, 1, 4, 5, 2,… na stanoviště na lince, co nejlépe, včas a hlavně v té správné sekvenci. Běžně se setkáme s tím, že konkrétní specifikace výroby je fixní až v čase, který velmi blízko k samotnému úkonu na stanovišti. To samozřejmě klade velké nároky na celou posloupnost úkonů, které vedou k tomu, aby se vše mohlo stát. Prostoru na lince je velmi málo a tak je nezbytné přemýšlet o tom, jak tento logistický problém vyřešit jinde. V praxi to funguje tak, že obvykle dochází k „outsourcingu“ nutných operací na sekvenční pracoviště, které není u linky. To samozřejmě vytváří značné nároky. To jak na prostor, tak na další manipulaci materiálu. V duchu předchozí části za podmínek nízkého zvýšení nákladů.
Naštěstí řešením zde je pokročilá technologie a automatizace procesu. Když se zastavíme na příkladu toho, že je třeba připravit správnou sekvenci materiálu pro výrobní linku, tak můžeme uvažovat následující technologie. Už samotné sekvenční pracoviště může přímo navazovat na automatický sklad, který je schopen vyskladňovat ten materiál, který bude potřeba na následující výrobní dávku tak, aby na pracovišti bylo k dispozici to, co má být. Na tomto místě tak buď přímo vzniká připravená sekvence materiálu, nebo je z dílů na ní dále upravena. Přistupujeme k problému transportu na místo spotřeby. Dřívější metody začínají u ručně řízených vozíků (VZV), které však neslibují velkou efektivitu, ani jistotu. Pro tradiční sériovou výrobu byly typické automatické vláčky transportující palety materiálu. Ty se výborně hodí právě pro jednotnou výrobu. Spadají do autonomních řešení přesunu materiálu kategorie AGV (autonomické naváděné vozidlo). Zde dochází za k transportu buď jednotlivých palet, nebo i beden na naučených pravidelných trasách. Jedná se o řešení, které umožňuje vyšší efektivitu, odstraňuje lidský faktor a v delším měřítku je finančně výhodné. Tímto směrem ještě více se dostávají systémy AMR (autonomní mobilní robot). Ti, přestože na první pohled mohou být s AGV velmi podobní, tak se pohybují po halách více samostatně a nevyžadují tak velký stupeň fixace na konkrétní úlohy. Díky tomu jsou roboti AMR schopni zastávat různorodější úkony, transportovat různý materiál z různých zdrojů na různá cílová místa. Tak ještě výrazněji zvyšují flexibilitu výroby a umožňují dosáhnout efektivní zakázkové či polosériové operativy. Díky snižujícím se nákladům na jejich pořízení a zavedení se i návratnost a celkový business case investice posouvá do mnohem výhodnějších termínů, než tomu bylo dříve.
Samozřejmě ani nasazení takovéto technologie není bez překážek, které je nutné vyřešit. Jedna z prvních je lidská mentalita. Spolupráce mezi roboty a dalším personálem může být zpočátku komplikovaná, protože se zde přirozeně vyskytuje velká míra nedůvěry a jisté rezistence. Další problémy jsou technické jako pokrytí haly kvalitním bezdrátovým signálem, zajištění odpovídajících povrchů (podlah) a vyřešení dopravního křížení s dalším provozem. Každopádně všechny obtíže jsou již rozumně řešitelné a je nezbytné si uvědomit, že je to nezbytný krok.
Pochopitelně proces sekvencí a zakázkové výroby není jediné téma, které dnešní výroby řeší. Je časté a zásadní a proto jsme se mu hodně věnovali. Někde to přeci jen smysl nedává, někde to vede k dalším nákladům a někde to již je vyřešené (nebo je prostor na to řešit toho víc). V těchto případech je dobré přemýšlet, kde jinde je ještě prostor pro zlepšení a případné úspory.
Často se tak výroby zabývají zlepšením i okolních procesů a svých návazností. Zvažuje se využití automatizace ve skladech, které v mnoha případech i souvisí s větší diverzitou jak na výstupu, tak na vstupu. Konvenční způsoby skladování nemusejí být pro tuto pestrost vůbec vhodné. Svojí role se také ujímá počítačové vidění, ať už na poli kontroly kvality, nebo BOZP, kde například automatická kamera umí sledovat správnost zajištění materiálu v přepravě. A v neposlední řadě, která je pojící linkou mezi všemi aspekty dnes zmíněnými, je zde datová visibilita, IT systémy a schopnost celý proces sledovat a řídit. Jeden z předchozích článků jsme tomuto téma věnovali a tak na tomto místě jen upozorníme. Bez kvalitně sbíraných, zpracovaných a především dostupných dat nelze nic z výše uvedeného realizovat.
Pokud tedy pracujete ve výrobní společnosti, je rozhodně dobré přemýšlet v delším horizontu. Myslet na to, jaké budou potřeby a požadavky vašich klientů, co vás odliší od konkurence a v neposlední řadě, jak toho dosáhnout za přiměřených nákladů.
Text vznikl pro časopis IT Systems.
V Logio využíváme SQL (konkrétně MariaDB, komunitního nástupce MySQL) od samého počátku.
20. července 2024 Logio slavilo 20 let. Srdečné poděkování patří našim stávajícím kolegům a všem, kteří nám v uplynulých 20 letech pomáhali tuto společnost posouvat kupředu. 💚
Dianka Ščuková, Jiří Dědeček a Jan Volf. Každý z nich sdílí svou jedinečnou cestu od začátků ve firmě až po současné seniorní pozice. V článku se dozvíte, jak náhodné příležitosti a osobní iniciativy vedly k jejich profesnímu růstu.
Martin Plajner je vedoucí oddělení R&D a má pod svým vedením i naše trainees. Zeptali jsme se ho, i naše trainees, jak tento trainee program vnímají.
Abychom vám mohli nabídnout co nejpříjemnější zážitek při procházení webu, používáme technologie, jako jsou soubory cookie, které ukládají informace o zařízení a/nebo k nim přistupují. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při prohlížení nebo jedinečná ID na tomto webu. Neudělení souhlasu nebo jeho odvolání může ovlivnit fungování stránek.