tmp

Optimalizace skladových zásob materiálů a náhradních dílů údržby – Unipetrol


Na počátku loňského roku se společnost UNIPETROL a.s. rozhodla k razantnímu kroku směrem k optimalizaci skladových zásob materiálů a náhradních dílů údržby. Pro spolupráci na projektu byla vybrána poradenská společnost Logio, specialista na řízení zásob.

Oblast údržby je specifická odlišným přístupem k definování dostupnosti jednotlivých dílů. Zatímco při strategickém rozhodování o úrovni zákaznických služeb hotových výrobků úroveň zásob nemusí vždy pokrýt poptávku zákazníků, v případě údržby je nutné zajistit 100 procentní dostupnost kritických náhradních dílů. Jejich nedostatek by měl pochopitelně za následek obrovské ztráty ve výrobě a následně by došlo ke snížení dostupnosti hotových výrobků pro zákazníky.

„Ve výrobních závodech našeho typu představuje údržba základní podpůrný proces a zajištění dostatku náhradních dílů pro opravy je nezbytné pro plynulý chod výroby. Optimalizace zásob údržby je velice náročným projektem, proto jsme pro jeho realizaci zvolili formu externí spolupráce se specializovanou poradenskou firmou,“
– manažer spec. projektů společnosti UNIPETROL, Jiří Palouček

Dále dodává, že si manažeři ve firmě uvědomili, že snaha o zajištění proti riziku odstávek či omezení výroby přinášející značné finanční důsledky vede k držení vyšší zásoby dílů a materiálu než je nezbytně nutné. To vede k nevyváženému portfoliu zásob a vysokému procentu obsoletních položek. Jiří Polouček podotýká, že kromě snížení kapitálu vázaného v zásobách by optimalizace měla vést i ke snížení rizika nedostatku náhradních dílů pro neplánované opravy. Optimalizace v tomto případě nemusí znamenat pouze snižování zásob, ale naopak i návrh zvýšení pojistné zásoby některých položek, určených na základě analýzy kritičnosti náhradních dílů. Nutnou podmínkou je tedy respektování specifik jednotlivých závodů.

Studie proveditelnosti

Projekt byl zahájen studií proveditelnosti, jejímž cílem bylo definovat potenciál úspor dosažitelný optimalizací zásob údržby čtyř společností skupiny, provést srovnání společností mezi sebou s nejlepší praxí (interní a externí benchmarking) a navrhnout akční plán změn ve společnostech. „Řízení zásob údržby vyžaduje správnou realizaci a integraci pěti základních procesů – předpovědi spotřeby, řízení rizika, optimalizace výše zásob, nákupu a skladování. Studie proveditelnosti nám ukázala významný potenciál zejména v oblasti snížení skladových zásob,“ vysvětluje Marek Šucha z firmy LOGIO a zdůrazňuje, že v rámci projektu bylo nutné provést zejména následující činnosti: Analýzu procesů souvisejících s řízením zásob, určení kritických procesů a problémových míst v rámci procesu řízení zásob údržby. Procesní benchmarking v rámci skupiny zúčastněných společností a porovnání s nejlepším nastavením procesů – best practice (BP) v dané oblasti. Analýzu skladových pohybů z historických dat jednotlivých společností. Analýzu kritičnosti náhradních dílů. Navržení optimální výše zásob pro jednotlivé položky ve tvaru vhodném pro implementaci do podnikového informačního systému pro řízení zásob a optimalizaci zásoby náhradních dílů.

Na celém projektu představovala nejzajímavější fázi vlastní optimalizace zásob. Celý proces je založen na využití specializovaných metod a nástrojů, ale také na využití odborných znalostí pracovníků údržby pro stanovení kritičnosti jednotlivých náhradních dílů.

Segmentace položek

Prvním krokem procesu byla důkladná segmentace celého portfolia položek podle několika odlišných pohledů:

  • ABC analýza podle spotřebovaného množství.
  • ABC analýza podle hodnoty spotřebovaného množství.
  • Segmentace podle obrátkovosti (identifikace SMI – Slow Moving Inventory).
  • Rozdělení dle dostupnosti položky (běžně dostupný, speciální, na zakázku).
  • Speciální test pro identifikaci položek se sporadickou spotřebou.
  • Segmentace podle termínů vyřízení objednávky.
  • Rozdělení položek podle jejich kritičnosti pro provoz

Cílem této fáze bylo efektivně rozdělit celé portfolio na celky, které vyžadují odlišný přístup při optimalizaci a zejména vyžadují specifické nároky na plánování a řízení zásob. Důležitou součástí této fáze je specifikace vazeb mezi náhradními díly a technickými místy.

„Výsledkem je kusovník náhradích dílů, který umožňuje přesně sledovat spotřebu náhradních dílů na jednotlivých výrobních zařízení, nákladovost v jednotlivých fázích životního cyklu výrobních zařízení a jednoduché určení, které díly jsou kritické a pro podnik strategické,“
– říká Marek Šucha

Efektivní řízení zásob

Po úvodní segmentaci položek bylo možno přistoupit k samotné predikci spotřeby. V tomto kroku bylo důležité rozdělit spotřebu položky na spotřebu, která nastala v období plánovaných zarážek a plánovaných oprav a část spotřeby, která vznikla neplánovaně. V této fázi se využívá i nastavení zarážkového cyklu, který je samozřejmě specifický pro každý podnik a proměnlivý v rámci predikce. Platforma Planning Wizard využitá v tomto projektu nabízí pestrou paletu běžných statistických metod vycházejících z normálního rozdělení spotřeby dané položky. Tyto metody se používají pro tu část portfolia, která nevykazuje sporadický charakter spotřeby. Problémy s odhadem spotřeby nastávají u položek s takzvanou sporadickou neboli občasnou spotřebou. Pro takovou položku je typický vysoký počet období s nulovou spotřebou, relativně nízká spotřeba a její mnohdy velký rozptyl.

„Jako ideální pro samotný odhad sporadické spotřeby se ve většině případů využívá simulační metoda navržená Smartem a Willemainem. Metoda je ve svém principu jednoduchá a soustřeďuje se na odhad rozdělení pravděpodobností poptávky během dodací lhůty, kterou garantuje dodavatel dílu.“
– říká Tomáš Formánek

Optimalizace vázaného kapitálu v zásobách

Posledním krokem byla samotná optimalizace zásob, která byla rozdělena na dvě části. První respektovala kvantifikované výsledky matematických metod optimalizace a druhá brala v úvahu zejména vysokou odbornost samotných pracovníků údržby a zejména jejich subjektivní názor na potřebu náhradního dílu.

Respektování významu kritičnosti je důležité při stanovení potřebné úrovně náhradních dílů, které v případě nedostatku ovlivňují dostupnost hlavních výrobních zařízení. Kritičnost jednotlivých dílů je specifická pro konkrétní provoz, proto se při jejím stanovení nelze obejít bez intenzivního zapojení odborných pracovníků údržby. Pro hodnocení kritičnosti byla využita integrovaná platforma pro subjektivní hodnocení kritických náhradních dílů jednotlivými mechaniky. Odpovědní pracovníci údržby odpovídali na konkrétní otázky, sloužící jako podklad pro rozhodování. Na základě jejich odpovědí byla provedena analýza kritičnosti, kvantifikace možných ztrát z produkce a nákladové porovnání variant úrovně zásob kritických položek.

„Vlastní realizace úspor snížením vázaného kapitálu v zásobách je dlouhodobý proces, ale již dnes je zřejmé, že náš předpoklad potenciálu v této oblasti byl spíše konzervativní. Spolupráce s externími specialisty se ukázala být velkým přínosem. Použití moderních nástrojů pro analýzu dat a řízení zásob umožnilo rychlou realizaci projektu, která by byla vzhledem k pracovnímu vytížení našich zaměstnanců jen těžko dosažitelná,“
– hodnotí průběh projektu Jiří Polouček

„Při plném využití závěrů projektu předpokládám snížení vázaného kapitálu zásob údržby v dotčených společnostech naší skupiny až o 25 % v horizontu dvou let.“

Použité metody a služby

Unipetrol

Přínosy

  • Snížení hodnoty zásob a zároveň rizika nedostupnosti dílů
  • Hodnocení kritičnosti náhradních dílů
  • Optimalizace životního cyklu náhradních dílů
  • Automatizovaný proces nákupu náhradních dílů

Použité metody a služby

Případové studie